Jiří Machalický, kurátor výstavy, v tiskové zprávě galerie uvádí:

Výstavy se zúčastní umělci, kteří se pohybují na rozhraní různých tvůrčích oblastí a názorových proudů. Mezi volným a užitým uměním, poezií, kresbou a koláží, filmem a malbou, přírodními vědami, matematikou, geometrií a strukturou, uměleckohistorickou teorií a výtvarným projevem, astrofyzikou a obrazem, slovem a znakem, asambláží, objektem a instalací, sochou a architekturou, zvukem a vizuálním záznamem, mobilem, variabilem či stabilem...

Výstava zahrnuje několik gnerací umělců a  snaží se přiblížit, jak se proměňuje jejich projev, jak se vyvíjejí a prolínají různé výrazové protředky. Začíná tvorbou některých osobností z období před a po první světové válce, k nimž patří Vojtěch Preissig a Karel Teige. Důležitou část výstavy tvoří autoři nastupující po druhé světové válce, pro které je prorůstání různých oblastí zvlášť důležité. K nim se řadí Zdeněk Sýkora, Vladislav Mirvald, Ladislav Novák, Jiří Kolář, Běla Kolářová, Milan Grygar, Radek Kratina, Dalibor Chatrný nebo Olga Karlíková, z nichž každý se pohybuje na rozhraní jiných sfér.

Další vlnu představují umělci nastupující v závěru šedesátých let nebo již v nepříznivé době tzv. normalizace. K nim patří Adéla Matasová, Milan Maur, Inge Kosková, Pavel Rudolf, Jiří Valoch, Karel Adamus nebo pak z následujících generací Vladimír Merta, František Kowolowski, Petr Písařík, Tomáš Vaněk, Jan Šerých, Tomáš Džado, Ladislav Jezbera, Daniel Vlček, Jakub Roztočil či Petr Krátký.

Samozřejmě, že výběr umělců není vyčerpávající, ale snažil jsem se, aby byly zastoupeny rozdílné tvůrčí typy, které se pohybují na rozmezí různých oblastí.