Po mnohostranných proměnách končí na počátku sedmdesátých let období struktur takzvanými makrostrukturami (zvětšenými elementy), na nichž Zdeňka Sýkoru zaujala linie vznikající na rozhraní černých a bílých ploch. V roce 1973 se linie poprvé stává elementem jeho nových obrazů. Tentokrát se nejedná o přísný řád, jak tomu bylo u struktur - při tvorbě liniových obrazů využívá náhodnost. Tvary, délky, tloušťky, barvy a křížení linií jsou určovány náhodnými čísly, které generuje počítač.
Souběžně s ateliérovou tvorbou stále maluje v plenéru.